Hodinu učili ošetřovatele používat obyčejný teploměr. Vysvětlovali jim, že odběrem krve nezpůsobí pacientovi trvalou újmu, ale mohou tím zachránit život. I takové je vzdělávání budoucích súdánských ošetřovatelů, jehož lektorkami byly letos i Jarka Jakubeková a Karin Liptáková. Na první hodině je učili zaznamenat tělesnou teplotu do tabulky. "Mysleli jsme si, že to bude práce na pět minut. Měli totiž předkreslenou tabulku, ve které museli najít korespondující hodnotu tělesné teploty pacienta. Studenti však často jednali velmi mechanicky, jako by jim chybělo logické myšlení. Zapisování tělesné teploty jsme s nimi probírali více než hodinu a procvičovali další týden," doktorandky na Katedře ošetřovatelství Fakulty zdravotnictví a sociální práce Trnavské univerzity.
V Jižním Súdánu strávili tři měsíce. Pracovali v nemocnici v Mapuorditu jako lektorky vzdělávacích kurzů pro zdravotnický personál a také jako sestry supervizorky. Nemocnici v Mapuorditě spravuje Trnavská univerzita ve spolupráci s diecézí Rumbek od roku 2001, kdy ji ve spolupráci s organizací eRko/program Dobrá novina zrekonstruovali. Nemocnice poskytuje zdravotní péči pacientům, kteří přicházejí z okolí, někdy až 60 km. Jsou to dva dny cesty pěšky, s dítětem tři dny.
Dobrovolně po škole
Vedle nemocnice vznikla odborná zdravotnická škola. Slovenští zdravotníci tam vzdělávají budoucí zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří o zdravovědu dosud moc nevěděli. Jarka a Karin učili anatomii, fyziologii, mikrobiologii a práci s počítačem. Certifikovaný kurz navštěvovalo 14 mužů a dvě ženy. "Studenti byli velmi usilovní a pracovití. Vážili si, že jsme je přišli vzdělávat a snažili se ze všech sil, aby nás nezklamali," popisují lektorky. Ještě i po vyučování si studenti dopisovali poznámky pod stromy při škole. Na závěr kurzu museli projít závěrečným testem, úspěšní byli na 93 procent. \"Bylo velmi důležité vysvětlovat všechny informace podrobně a srozumitelně a nové znalosti s nimi upevňovat opakováním a mnoha příklady z praxe,\" vysvětlují svou strategii slovenské doktorandky.
S ohledem na kulturu
Podmínky, v jakých budoucí zdravotníci v Jižním Súdánu žijí a vyrůstají, se velmi liší od toho, na co jsou zvyklí slovenští lékaři či sociální pracovníci, kteří tam cestují na to, aby předali své znalosti.
„Mnozí tamní studenti žijí v buši, neznají latrinu, WC, sprchu, ani žádné přístroje a nástroje používané při práci sestry,“ říkají doktorandky. Navíc, jak říkají, kmen Dinků, ze kterého studenti pocházeli, je velmi silný a tvrdohlavý. Dinkové dávají bolest najevo jen zřídka. „Možná i proto studenti přistupovali k pacientům nejednou tvrdě a bez jemnosti.“
Dinkové jsou hrdý pastevecký kmen, který žije svými tradicemi. Problémem pro lékaře je proto i nedostatek dárců krve. Dinkové věří, že pokud jim někdo odebere krev, už se jim v těle nevytvoří. Rodiče často raději nechají dítě zemřít místo toho, aby mu zachránili život darováním krve. \"Měli jsme hodinu, na které jsme studentům přednášeli o krvetvorbě, množství krve v těle člověka a její obnovování. Pak jsme jim ukázali techniku odběru krve. Ale i když jsem odebírala kolegyni malé množství krve, báli se o její život, \"říká Jarka Jakubeková.
I proto obě doktorandky říkají, že na vzdělávání zdravotnického personálu v Jižním Súdánu je třeba trpělivosti. A také neustálou kontrolu během jejich praxe v nemocnici, která je součástí kurzů.
K čemu jsou latríny a sprchy
Součástí projektu Trnavské univerzity je i vzdělávání pacientů. Zaměřeno je například na hygienické návyky pacienta, vzdělávání v oblasti prevence vzniku infekčních chorob a podpůrné léčby infekčních chorob. Učí zejména přes názorné ukázky, protože většina zdejších obyvatel je negramotná.
Ke slovenským expertům se postupně přidávají i praxující ošetřovatelé. \"Učili nově přijatých pacientů, kde je latrína a sprchy, k čemu se používají a proč je důležité je používat, tedy i prevenci vzniku infekčních onemocnění. Postupně správně zapisovaly údaje do zdravotní dokumentace pacientů, ložní prádlo zůstávala upravena celý den, \"říkají bývalé lektorky vzdělávání ošetřovatelů.
Apropo, ložní prádlo. "Zpočátku bylo jejich úkolem udržování upraveného a čistého ložního prádla pacientů a když jsme při kontrole zjistili, že postele nejsou upraveny, argumentovali slovy, že ráno prádlo upravili. Nechápali, že během dne je třeba vše opětovně kontrolovat a upravovat."
Vzdělávání zdravotnického personálu v Jižním Súdánu, stejně jako vybudování nemocnic a zpřístupnění zdravotní péče obyvatelstvu, jsou během na dlouhé tratě. Slovenské projekty dokazují, že pásky v dílčích cílových rovinkách se přetrhnout dají. S trpělivostí a pochopením odlišnosti.
Magdaléna Vaculčiaková Zdravotnické projekty v Jižním Súdánu
Pomoc v oblasti zdravotnictví v Jižním Súdánu už deset let poskytují několik slovenské organizace. Trnavská univerzita a Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce svaté Alžběty pravidelně vysílají do venkovských nemocnic lékařů, eRko ze sbírky Dobrá novina financuje dodávky léků a technické zabezpečení nemocnic. Trnavská univerzita se v rámci projektu financovaného ze SlovakAid soustřeďuje i na vzdělávání místních zdravotníků a odbornou přípravu ošetřovatelů, porodních asistentů/ky, prevenci a hygienu. Ze státního rozpočtu v rámci SlovakAid byly v roce 2011 schváleny 3 zdravotnické projekty v Jižním Súdánu v celkové sumě přes tři čtvrtě milionu eur: mobilní zdravotnická služba (projekt Magna Děti v nouzi), posílení zdravotnické péče o matky a děti (Trnavská univerzita) a budování zdravotnické péče (o).
Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Podzim 2011. Vydává jej Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je sdružením právnických osob - střešní organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí. http://www.mvro.sk